Naše putování jsou realizována v rámci OpenEDO, které je součástí největšího environmentálního festivalu v ČR – Ekologických dnů Olomouc (EDO).
KRAJ PO OKRAJ III putování s grafickou skupinou
26. dubna 2025 | Radobýl
HOSTÉ: Radan Haluzík (sociální antropolog), Vít Pokorný (filosof), Jiří Sádlo (biolog)
Přidali se k nám výtvarníci Alžběta Kumstátová, Blanka Němcová, Libuše Vendlová, Zdeněk Daněk, Milan Starý a Pavel Trnka.
Výlet na Radobýl
Vít Pokorný – filosof
Výletu, který se konal 26. 4. na trase Malé Žernoseky – Radobýl, jsem se s potěšením zúčastnil díky pozvání Evy Vápenkové a skupiny Pres Nostres. Příznivé počasí a malebná polabská krajina nás provázely krátkým, ale prožitkově bohatým putováním k jedné z dominant Litoměřicka, kopci Radobýl. Hosté Jiří Sádlo a Radan Haluzík nás občerstvili pozoruhodnými pohledy a setkáními s místy, věcmi a rostlinami, o nichž bychom jinak nic nevěděli, tedy já určitě ne, takže skrze jejich povídání bylo možné do krajiny proniknout lépe a jinak než jako obyčejní turisté.
Velmi inspirující pro mě osobně bylo především setkání s lidmi, kteří se věnují grafice a výtvarnému umění, tedy s lidmi, kteří myslí jinak než textem, než slovem, tedy obrazem. Filosof se snaží svou zkušenost přetavit do slov, to jsou jeho barvy a tvary, kdežto výtvarní lidé myslí skrze jiné druhy znaků a jejich vnímání je jiné. S úžasem jsem sledoval jejich …
Slovy zachyceno třetí putování „Kraj po okraj III“
Jiří Hanuš
Krajina kontrastů
Krajinu Českého středohoří vnímám jako krajinu kontrastů. Je to jedno z nejkrásnějších míst České republiky, které má velmi bohatou a dávnou minulost, jež sahá až k počátkům české historie.
….
Eva Vápenková
Osobitou tváří Radobýlského masivu je bezpochyby odhalená struktura čedičové horniny reflektující jeho složitý a dramatický proces vznikání.
….
Peter Kollár
Moc člověka a bezmoc přírody?
Letošní cíl našeho putování, vrch Radobýl vévodí bájné krajině, která se mýticky pojí s nejranější historií Čechů. Člověk byl však v těchto místech přítomen již mnohem dříve.
….
Bronislava Bakula Malá
Vstupovat do krajiny sám a ve společnosti druhých není totéž. Člověk zpravidla nepřemýšlí ve slovech, ale absorbuje okolí vnímáním, které zahrnuje mnoho veličin jako vidění, myšlení, cítění, …
….
KRAJ PO OKRAJ II putování s grafickou skupinou
22. června 2024 | Milovice
HOST: Radan Haluzík (sociální antropolog)
Peter Kollár
Jiří Hanuš
Budoucnost pravěku
Radan Haluzík – sociální antropolog
Krajina, o kterou přestaly pečovat sovětské tanky, hledá svou novou tvář. Savana má ráda grafiku. Kmeny keřů jsou vertikální, větve horizontální, tráva ve větru šikmo k nebi. Motýli, spousta motýlů, ťuhýk a přízrak šakala. A stáda velkých býložravců.
„Přestaňme tomu říkat pratuři a prakoně, ale krávy a koně, a přestaneme se toho bát!“ Bývalá domácí zvířata se přišla podívat na své bývalé pány, až je obklíčila. Frkání nozder a nervózní podupávání co bude… Co sem lezete, my tady máme pravěk.
Tak jsme v pravěku, ale svět okolo nepřestal existovat. Jsou i jiné způsoby hledání post-militární budoucnosti: Vedle, v sousedním areálu rozjíždí bývalý tankodrom místo pásů tanků stádečka fauny tlustokožců na motorových čtyřkolkách, aby pokryly kapoty svých vozů bahnem až po střechu. „Cokoli, co vytáhne naše teenagery ven z baráku, je lepší, než kdyby seděli doma u počítačů,“ říká správce autodromu. Z druhé strany se do klidu divočiny budoucnosti ozývá pro změnu hluk zábavního centra. „Děti, co správně určí, co žere papoušek ara, si vyzvednou poukaz na cukrovou vatu!“ „Chtěl jsem jed-nou mít! Krás-nej bí-lej dům…bing, chrrr… Franto, máš to moc nízko…,“ ladí kapela na večerní koncert. Co si asi pouštěli generálové v důstojnické jídelně…?
Hledá se budoucnost post-militární krajiny. Jaké bude hledání budoucnosti té post-rurální, až brzy opustíme venkov celý?
Jaká je budoucnost pravěku?
Slovy zachyceno druhé putování „Kraj po okraj II“
Eva Vápenková
Místo, které člověk zabydlel a po čase pak opustil.
Místo, které si postupně příroda bere zpět.
Místo, které jsme navštívili během našeho prvního společného putování.
Bylo vystřídáno místem, které si berou zpět zvířata – (divocí) koně a (pra)tuři.
Jakou podobu by mohla mít krajina, kdyby se v ní nezabydloval člověk?
Bronislava Bakule Malá
Kraj po okraj – tolik skrytého významu se schovalo do tří slov, až nikoho nenapadlo, že po okraj nemusí být jen naše nutkání plnit po okraj vlastní potřebu tvořit a vytěžit z prožitku putování po krajině maximum možností, ale že se nám třeba mohou po okraj naplnit holínky vodou nebo po okraj zahnat naše odhodlání nechat se bičovat větrem a zimou.
KRAJ PO OKRAJ I putování s grafickou skupinou
1. června 2024 | Milovice
Hledání společného přístřeší
Filip Zrno
Grafická skupina Pres Nostres ve složení Peter Kollár, Jiří Hanuš, Eva Vápenková, Bronislava Bakule Malá a Hana Zrno Vondrů si vybrala pro své vůbec první putování „Kraj po okraj“ v rámci Ekologických dnů Olomouc-Sluňákov, oblast kolem Milovic. Její působivá zákoutí s tůněmi, hustými lesy a mnohými objekty, které již přestaly plnit svůj původní smysl, lákají k uměleckému ztvárnění.
Již od prvních chvil bylo zřejmé, že putování bude provázet hledání společného přístřeší. Tím se nejdříve stala vlaková souprava mířící na místo určení, vystřídaná železnou střechou milovického peronu a následně plastovou pergolou před vlídným oknem nádražní restaurace, z něhož se skupině dostalo drobného občerstvení, zatímco diskutovala a vyhlížela oslabující proudy vody valící se ze zachmuřelého nebe.